Koncepce společné bezpečnosti: Ford a Stalin. O tom, jak žít lidsky.

V této práci bude řeč o pohledech dvou velmi odlišných lidí (jak je zvykem hodnotit) na ekonomiku a život společnosti:

Henryho Forda, zakladatele a šéfa „Ford Motors“, jedné ze světově nejmocnějších korporací automobilového průmyslu. Josifa Vissarionoviče Stalina, politika, sociologa a ekonoma, jehož chápání světa a vůle se projevily ve zformování a rozkvětu Svazu sovětských socialistických republik – „supervelmoci č. 2“ 20. století, státu-superkoncernu.

Navzdory tomu, co lze připustit na základě všeho, co nás učili ve škole o boji „kapitalismu“ a „socialismu“, pohled na běžný život společnosti mají tito dva lidé v podstatě stejný. Rozdíl je jen v tom, že H. Ford se zaměřuje především na mikroekonomickou úroveň. Vztahy lidí jako zaměstnanců jednoho podniku a vyhýbá se rozboru otázek organizace makroekonomiky a budování státních institutů.

J. V. Stalin se soustřeďuje na problémy rozvoje politické ekonomie jako vědy, přeměny kultury a organizace makroekonomiky jako státního superkoncernu, a přenechává mikroekonomické otázky svobodné tvořivosti samotné společnosti.

Pro představu připojuji obsah:

1. Globalizace jako prostředek globalizace

2. Henry Ford a industrializace v SSSR

3. Marxismus o „fordismu“

4. Agitace za co? Za kapitalismus nebo za socialismus?

4.1. Humanismus v životě a ve slovech

4.2. V čem je záruka zkázy?

Odbočení od tématu 1: O systémově závažných chybách

Odbočení od tématu 2: Axiomatika současné ekonomické vědy

4.3. Fordismus – první příchod bolševismu do Ameriky

Odbočení od tématu 3: Objektivní práva a subjektivní zákony

Odbočení od tématu 4: Mravně-etické důsledky proburžoazních reforem v Rusku

4.4. Etika bolševismu: svědomitá práce na blaho pracujících

Odbočení od tématu 5. Bezprostředně produktivní práce a práce pomocná; řídící práce a mzda

Odbočení od tématu 6: politická ekonomie industriální civilizace

4.5. Plánované hospodářství bolševiků – hospodářství socialistické

Odbočení od tématu 7: Post-stalinský SSSR byl antisocialistický stát

5. Důsledky „fordizmu“ jako amerického pokusu o bolševismus ve 20. století

6. Smysl a důsledky stalinského bolševismu

6.1. Konkrétnost významů terminologie – klíč k chápání epochy

6.2. O pozadí revoluce roku 1917

6.3. Nový kurs „světového zákulisí“: socialismus v jedné samostatné zemi

6.4. Nepřipravenost Rusku k socialismu a její důsledky

6.5. „Socialistický realismus“ jako prostředek překonání moci marxismu

6.6. „Světové zákulisí“ a sovětský bolševismus v druhé světové válce 20. století

6.7 Obrana budoucnosti před “světovým zákulisím“

6.8. Odkaz J.V.Stalina budoucím generacím bolševiků

6.8.1. Zřeknout se marxismu

6.8.2. Překonat ateizmus

6.8.3. Vyřešit problémy

7. Perspektivy bolševismu

Přílohy 1. Biblická doktrína zavedení otrokářství v globálním měřítku

2. Rozhovor s Josephem E. Stiglitzem