Peggy Kýrová: Čína aneb Země úsměvů

Čína zůstává pro Čecha zemí překvapení i dnes. 

Zdálo by se, že televize a film přiblížili nekonečné plochy této zalidněné země dostatečně, sotva co však nahradí lapidárně sepsaný reportážní cestopis, jimž kniha paní Kýrové bezpochyby je. Napsala dílo působivě. Negativa obřího státu, jenž navštívila, vyniknou v kontrastu s některými pozitivy. Ekonomické příčiny jejího výletu naopak takřka na chvíli zaniknou tváří v tvář nebezpečí "techtlí": naznačuji, že je rukopis i vtipný. Jako celek má grády, fištrón, spád, velkou lidskost. Devizou je tu pravdivost, s níž zachytil momenty oné nejednoduché cesty; pouti, se kterou autorka původně ani nepočítala;; dokonce ani v tom nejmenším snu a navzdory tomu, že sama procestovala sever Evropy, Spojené státy, Velkou Británii; zkrátka celou přehršli míst. Pouze východně ji to netáhlo, ale taky v tom je kumšt, právě v tom tkví výhoda. Pojeďme tam, kam jsme sami sebe v duchu v životě neumístili, a hle, naše postřehy budou o to čistší, čitelnější. Často nejryzejší a nejméně hledané, unikátní a zvláštně půvabné. To samé se přihodilo v této knize.

Nijak si nezadá s předchozími cestopisnými díly Peggy Kýrové, opět má esprit, vtip; trochu sarkasmu, ironii a možná i jisté odevzdání se osudu, aniž by zdatná cestovatelka ještě předtím odevzdáním se nepromyslila účinnost většiny zadních koleček...

Čína je magická zem. Ale tak velká, až by se mohlo zdát, že stačí vše vylíčit, že to přece čtenáře musí zaujmout již automaticky. Ve skutečnosti tomu tak není a jednoduché není ani popsat Čínu: četl jsem vícero knih o té zemi a nad některými umíral nudou. Není konec konců tak světoborná ani "světová klasika" Sedm let v Tibetu, a to ji napsal sám "dobrácký" nacista Heinrich Harrer a zfilmoval ji s Bradem Pittem.

Zde oproti tomu svíráme dnešek. Na těchto stránkách se cesta odvíjí spíše jako zábavná varianta Tří mužů na toulkách  (kteří si vyjeli do Německa), jen místo té trojice bojuje s útrapami žena, autorka. Avšak přístup ke zpracování materiálu je v mnohém podobný; a kdo ví, možná by to Jerome Klapka Jerome napsal zrovna takhle. Rukopis doporučuji k vydání, respektive finančnímu podpoření.  - V Šanghaji by se mu podpory dostalo, ale zatím chce vyjít zde. 

Ivo Fencl, člen Obce spisovatelů ČR a jejího západočeského střediska