Miroslav Belica: Praha na hřbitově metropolí
Čtyřicet let spojencem v afghánských anabázích.
Afghánistánu se po sérii neúspěšných britských tažení v minulém a předminulém století přezdívá hřbitov metropolí. Účastí na kontroverzních velmocenských operacích dobových spojenců se zde v posledních čtyřech dekádách angažuje také Praha...
| Kategorie: | Miroslav Belica |
|---|---|
| Hmotnost: | 0.56 kg |
| Vazba: | Pevná s přebalem lesklá |
| Počet stran: | 336 |
| Rozměry: | 15,8 x 21,5 x 2,2 cm |
| Rok vydání: | 2018 |
Afghánistánu se po sérii neúspěšných britských tažení v minulém a předminulém století přezdívá hřbitov metropolí. Účastí na kontroverzních velmocenských operacích dobových spojenců se zde v posledních čtyřech dekádách angažuje také Praha.
V první den sovětské okupace Afghánistánu roku 1979 byl z československého exilu do prezidentského paláce v Kábulu Moskvou dosazen komunistický předák Babrak Karmal.
Po sovětském stažení a ovládnutí země militantními islámskými skupinami, které se ve své době těšily podpoře Washingtonu, okupovaly po 11. září hřbitov metropolí zase Spojené státy spolu s Velkou Británií. Do čela Afghánistánu dosadily amerického občana Hamída Karzajího. To, co začalo jako válka proti Al-Káidě, se ale rychle změnilo v permanentní válku proti pastevcům a vesničanům, kteří nechápou důvod přítomnosti cizích vojsk v jejich zemi a odmítají se s tím smířit.
Praha vysílá naše vojáky do Afghánistánu od roku 2002 a celkově se jich zde v několika turnusech vystřídalo sedm tisíc. Praktický efekt celé této "křížové výpravy", jak ji předvídavě hned týden po 11. září nazval americký prezident Bush, zůstává přinejmenším sporný. Svět dnes není bezpečnější a ani Afghánistán se stabilizovanou a prosperující zemí nestal.
